↑ Return to Historie

Print this Stránka

Kostel Nanebevzetí Panny Marie

Dnešní podobu kostela Nanebevzetí Panny Marie vytvořila staletí. Jde o jednoloďní orientovanou stavbu s pětibokým kostel1 závěrem a s věží kvadratického půdorysu představěnou před západní průčelí. Loď je zastřešena velmi vysokou sedlovou střechou, věž ukončena římsou, nad níž probíhá ochoz na každé straně se třemi arkádami; nad nimi mohutné těleso věže přechází do subtilnějšího osmibokého hranolu, který je nad konzolami zastřešen cibulí s lucernou. Hlavní loď je členěna na dvě části, východní je zaklenuta polem křížové žebrové klenby a pětibokým lunetovým závěrem,,, přerušeným barokním pasem, za nímž je koncha, západní část je od východní oddělena širokým klenebním pasem a zaklenuta hvězdicovou žebrovou klenbou. V kruhovém svorníku nad kruchtou situovanou v západní části lodi a spočívající na půlkruhových obloucích nesenýných čtyřmi pilíři je vyryt letopočet 1596. K jižní stěně lodi přiléhá trojboce uzavřená kaple zaklenutá síťovou žebrovou klenbou. Ke střední části severní lodi je přistavěna kaple sv. Barbory, nad jejímž přibližně čtvercovým půdorysem se zvedá křížová žebrová klenba; na kapli navazuje tzv. ulička neboli úzká síň, s valenou klenbou prolomenou po délce z každé strany třemi výsečemi. K severní zdi presbytáře a západní stěně kaple sv. Barbory je přistavěna trojboce ukončená sakristie. Jádro kostela, tj. obvodní zdi původně plochostropé lodi a věž do výše horní kordonové římsy se schodištěm zapuštěným do síly zdi, je pozdně románské ze třetí čtvrtiny 13. století. Při severním nároží lodi byl ve stejné době vystavěn v základu válcový karner, v 1. čtvrtině 14. století došlo k prodloužení lodi k východu a jejímu pětibokému ukončení. Někdy na přelomu 14. a 15. století byla zbořena nadzemní část karneru a na zdivu ossaria (kostnice) byla vztyčena kaple sv. Barbory, širokým průrazem spojená s novou částí lodi. Kolem roku 1500 byla přistavěna jížní kaple se samostatným přístupem, ještě před samou půlí 16. století byla vastavěna hudební kruchta na níž byly v roce 1856 pořízeny nové varhany s 12 rejstříky a 8 pedály a z ní prolomen vstup do křížovou žebrovou klenbou zaklenuté místnosti v prvním patře věže. Vstupy z kruchty i vřetenového schodiště do této prostory byly opatřeny jednoduchými ostěními a masívními plátovanými dveřmi se západkami. Po zaklenutí západní části lodi přes zazdívku románského okna byla na její severní zdi vytvořena monumentální figura sv. Kryštofa. Nejspíše až po roce 1600 byla zvýšena věž o zvonicové patro; na přelomu 17. a 18. století vznikla severní přístavba (ulička) snad jako loď pro bratrstvo sv. Barbory. Nejstarší stavební fáze blučinského kostela podle zjištění stavebně historického průzkumu tak pochází přibližně z doby, kdy vedl duchovní správce Jan spor se žďárským klášterem o příslušnost vsi Novošic (rok 1263). To však znamená, že v Blučině existovala ještě předtím nějaká starší církevní architektura, jejíž polohu nejspíše dnešní chrám respektuje. Její podoba zůstane nejspíše provždy neznámou. V roce 1648 byly shromážděny peníze na odlití tří nových zvonů pro kostelní věž. Starý zvon byl spuštěn, rozbit a materiál byl použit na odlití nových. Odlitím nových zvonů byl pověřen mistr Kašpar Ertelt, zvonař z města Kdaňska. První ze zvonů ulitých v roce 1649 vážil 13 metráků a pukl už v roce 1667. Tehdy v létě vlivem dlouhých dešťů praskala hráz měnínského rybníka. Při poplašném zvonění (šturmování) zvon nevydržel. Proto byl roku 1669 přelit. Jeho původní váha byla zachována, nezachoval se však starý český nápis. Přelitý zvon nesl nápis "Anno Domini 1669 fusa est haec campana honorem Imaculatae Mariae, sanctissimae Matris Dei Excellentissimus D. D. Caroluis Ferdinandus S. R. I. Comes de Waldstein, Dominus in Hradisc, Wisan et Lantschin e.t.c. tutorio nomine extrui fecit" (zvon tento ulit r. 1669 ke cti bl. Panny Marie, Matky Boží, za podpory Karla Ferdinanda z Valdštejna). Velkým zvonem se zvonilo jen o velkých svátcích a při požárech v obci se s ním šturmovalo. Zvonilo se jím vyjímečně i za zemřelé, ale jen za nejvyšší možný poplatek. Tento zvon opět pukl v roce 1900 a byl přelit Hilzerem ve Víd. Nov. Městě. Vysvěcen byl v Blučině 9.června 1901. Druhý zvon nesl obraz Krista na kříži a nápis "A.D. 1649 toho času ve městečku Blučině s pomocí Boží a vrchnosti tento zvon slit jest ke cti a slávě Pánu Bohu a Blahoslavené Panny na nebe vzaté". Vážil 8 metráků a jediný unikl za první světové války rekvizici. Nejmenší zvon vážící 4 metráky nesl nápis "Anno 1649 ten zvon jest slit ke cti a slávě Blahoslavené Panny Marie Nanebevzetí s pomocí Boží a vrchnosti". Na počátku 18. století přibyl ke třem zvonům ještě čtvrtý o váze 130 kg. Nesl nápis Svatý Floriáne, oroduj za nás! Anno 1701." Poslední dva zvony byly přelity v roce 1858 zvonařem Vojtěchem Hillerem v Brně. Tyto přelité zvony byly dne 13. října 1858 posvěceny a zavěšeny. První vážil po přelití 6 metráků a druhý přes 3 metráky. Kromě hlavních zvonů visel v okně věže umíráček o váze 32 kg. Na jeho těle byly obrazy sv. Josefa a sv. Barbory. Až na jeden byly všechny zvony dne 7.4.1942 sundány pro potřeby německé armády. sveceniNových zvonů se kostelní věž dočkala teprve roku 1997. Tři nové zvony byly ulity ve zvonařské dílně Marie Tomáškové-Dytrychové v Brodku u Přerova v dubnu 1997. Spolu s jediným starým zvonem z roku 1649 tvoří souzvuk tónů f1 , a1 , c2 , d2 , tj. nápěv mariánské antifony Salve Regina - Zdrávas Královno. Zvony posvětil dne 25. května 1997 přímo u kostela za hojné účasti občanů Blučiny generální vikář brněnské diecéze Mons. Jiří Mikulášek.

Permanent link to this article: http://old2.blucina.cz/o-obci/historie/koste-nanebevzeti-panny-marie/

Dokumenty z věže kostela

 Při opravách kostela Nanebevzetí Panny Marie v Blučině v roce 2008, které následovaly po počkození vichřicí Emma ze soboty 1. března 2008, byly dokumenty z kopule na věži vyjmuty a prozkoumány památkáři. Zde máte možnost prohlédnout si některé z těchto dokumentů naskenované a uložené do formátu pdf. Po kliknutí se dokument otevře v novém okně, …

Zobrazit stránku »

Opravy kostela v r. 2008

V sobotu 1. března 2008 v dopoledních hodinách byl kostel Nanebevzetí Panny Marie v Blučině poškozen při řádění vichřice Emma. Část střechy nad hlavním vchodem byla stržena včetně krovů a jejich uchycení do zdiva, na jižní straně střechy pak bylo strženo jen několik střešních tašek. Celá dřevěná oplechovaná kopule věže se vychýlila o několik centimemetrů …

Zobrazit stránku »